Report

Gól: 88. Mihulka

Z mnoha šancí jsme využili až tu poslední

Soutěžní los nás ve 4. kole zavedl na půdu Dohalic, kde nás čekal duel s místním Sokolem. Proti tomuto soupeři se nám historicky nebývale daří – poslední čtyři vzájemné zápasy jsme opanovali s dominantním skóre 14:2. Domácí však po loňském sestupu z I.B třídy obměnili kádr a vsadili na dravé mládí, což z nich dělalo před výkopem těžko čitelný tým.

Festival neproměněných šancí v prvním dějství

Po úvodním taktickém oťukávání jsme postupně přebrali otěže zápasu a získali mírnou územní převahu. Co bylo hlavní – začali jsme si vypracovávat vyložené gólové příležitosti. Počet stoprocentních šancí s přibývajícími minutami raketově rostl, jenže koncovka zůstávala zakletá. Samostatné úniky, centry před poloprázdnou branku i střely z bezprostřední blízkosti končily bez úspěchu. Dohalice sice předváděly v poli sympatický výkon, ale do vážnější gólovky je naše defenzíva nepustila. I přesto v kabině o poločasové pauze panovala mírná frustrace. Všichni jsme cítili, že zápas měl být tou dobou už dávno rozhodnutý. Do druhé půle jsme šli s jasným pokynem: zůstat aktivní, nezmatkovat, zodpovědně hlídat zadní vrátka a věřit, že další šance přijdou.

Vysvobozující trefa v závěru

Obraz hry se nezměnil ani po změně stran. Trpělivě jsme kombinovali a znovu si vypracovali obrovské možnosti. Smůla v zakončení nás ale neopouštěla a domácí brankář doslova čaroval (byl trefován). Čas neúprosně plynul a na světelné tabuli stále svítily dvě nuly. Ve snaze strhnout vítězství na naši stranu jsme museli myslet na zadní vrátka, protože soupeř hrozil z nebezpečných brejků do naší občas rozhozené obrany. Všechny krizové situace jsme ale zvládli vyřešit. Naše střelecké statistiky by v zápase atakovaly hranici dvaceti pokusů, ale míč do sítě prostě nechtěl zapadnout. Když už se zdálo, že Dohalice urvou zázračný bod za bezbrankovou remízu, přišla 88. minuta. Do míče se zpoza vápna opřel Martin Mihulka, vyslal přesný projektil k zadní tyči a domácí gólman se tentokrát natahoval marně – 0:1. Zbývající minuty včetně nastavení jsme si už pohlídali.

Zasloužené body, ale varovný prst nad produktivitou

Vítězství je naprosto zasloužené, i když jsme si zápas vlastní střeleckou nemohoucností udělali zbytečně složitý až do samého konce. Tým ukázal charakter – kluci makali na maximum, vzadu nechybovali a odměna se v samém závěru dostavila. Obrovským pozitivem je, že si dokážeme vypracovat takové množství vyložených šancí. Co nás však dlouhodobě pálí, je efektivita a produktivita. Na tom musíme v tréninkovém procesu jednoznačně zapracovat. Paradoxně nás po tolika tutovkách vysvobodila až zbloudilá střela z dálky. Díky velké trpělivosti si domů odvážíme 3 body.